Každé zbytečné slovo je zbytečné. (Jára Da Cimrman)

Kvaltování, shon a stres

16. července 2007 v 14:45 | Helena |  úvahy nad textem
"Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest."
(Jan Ámos Komenský)

Komenský měl nejspíš na mysli hovado ještě v tom starém, zvířecím, smyslu, nicméně, ani v dnešním přeneseném smyslu nepozbývá tento citát důvtipu a je hodný zamyšlení.
Často čteme a slýcháme, že žijeme v uspěchané době. A většinu lidí to asi ani nepřekvapí, neboť to zakouší na vlastní kůži. Pokud bych měla spočítat třeba hodiny, které budu tento víkend doma (vyjma těch, kdy spím), tak je jich asi šest. Člověk má práci (školu), přátele, partnera (partnerku), koníčky, rodinu, domov, případně zvířata a kytky ... a vůči všemu má nějaké resty, "povinnosti" a přání. Často si povzdychneme, kéž by měl den víc hodin. Ale myslím si, že by se na tom neustálém nestíhání něčeho a naplněném programu, nic nezměnilo. Jen snad to, že bychom toho stihli víc, ale kupilo by se to nejspíš stejně. V Praze je to ještě znásobené tím, že mezi každou touto oblastí člověk najezdí desítky minut MHD, to už si pak někdy jako to hovado, tahající pluh sem - tam, připadá.
Člověk toho často mívá opravdu hodně, takže už před skončením v práci přemýšlí nad plánem: zajdu na poštu, pak nakoupit, doma dám vařit vodu, mezitím se osprchuju, vhodím špagety, vyfénuju se, navečeřím, obléknu, namaluju a jdu do divadla. Mezitím musím zavolat tamhle a domluvit tamto, omluvit se z tohohle a zamluvit ono. Do toho někdo volá a omlouvá se z tamtoho a další, že jedině dnes může přinést ono, tak ho pozvu s tím, že ho nechám čekat, než se osprchuji,... Výsledkem je pocit brouka kvapníka = NESTÍHÁM, NESTAČÍM!!!!
Je potřeba zaujmout jiný postoj. Když už si tedy toho tolik na jeden den naplánuji a vidím, že budu jen těžko stíhat, zkusím něco vynechat, ale i pokud to nejde, přistupuji k tomu bez stresu, opravdu jen racionálně a s tím, že se všechno stihne. Těším se na divadlo, na nákup zajdu jen do zeleniny a voňavého pekařství a pobyt ve sprše o pár! minut prodloužím. Tím odpadne stres a člověk začíná mít radost z plodného dne i večerního divadla.
Pokud člověku přijde, že nestíhá, nezvládá, má toho hromadu, nejlepší je zpomalit v mysli. Ujistit se, že je vlastně dostatek času a po jednotlivých krocích v klidu pokračovat. O chvilinku prodloužit a vychutnat si příjemné chvíle bez výčitek má blahodárný účinek na uspěchané tělo, ikdyž nic se nemá přehánět.;-)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | 17. července 2007 v 9:44 | Reagovat

Když jsem včera psala tenhle článek, ještě jsem netušila, co mě doma čeká. Právě při vypravování se do divadla se kočce podařilo dvakrát shodit dracaenu = 2x luxování a nakonec si ještě udělat záchod z peřiny = převlíkání peřiny, praní,... pak ještě rychle na poštu, ale mysl jsem měla zklidněnou, tak jsem se ani nezpotila víc, než by bylo v tomhle pařáku normální.

2 fijalka fijalka | Web | 17. července 2007 v 12:57 | Reagovat

Krasny tema. Pride mi, ze se nekdy honime uplne marne a libi se mi co rekla babicka v Ceste z mesta: neco v tom smyslu kam se tak zenes, ke smrti... anebo ta myslimze budhisticka myslenka neusilovani... to je nadhera. Veci prichazej samy, kdyz si jim otevreny. No ale taky se nevyhnu obcasnymu spechu, naberu si toho moc a litam od jednoho k druhymu, mam to tak trochu v ty blizencovy povaze.

3 Helena Helena | E-mail | 17. července 2007 v 13:06 | Reagovat

fijalko, mám to podobně. Sedím si tak hezky v klidu a plánuju, slibuju,... a pak se divím, že to, co v diáři vypadalo tak nevinně je v reálu hotová honička. Už si nekupuju diáře s kolonkama na jednotlivé hodiny, to je příšerně zrádný. Plánuju si do stolního kalendáře,a bych viděla i celý týden a nezdálo se mi, že mám fůru času, když mám jít v pět na poštu a v sedm do divadla (na druhým konci Prahy). Vždyť v diáři jsou mezi tím celé dvě prázdné kolonky ;-).

Ale jde o to, někdy je ten shon alespoň k něčemu a mámz něj i radost - pro mě třeba, když pendluju mezi kamarádama, rodinou a Honzou, případně Lízou (moje kočka), Aljou (Honzův pes) a kytkama a svojima koníčkama. Nejhorší pro mě je vyběhávat něco po úřadech, nebo chodit po doktorech (podle toho to se mnou vypadá. Což mi připomíná, že už jsem přes dva roky nebyla u zubaře, protože ta moje odešla a já si ještě nenašla jinou. Tak kdybyste někdo o někom schopném věděli, budu ráda za kontakt.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama