Každé zbytečné slovo je zbytečné. (Jára Da Cimrman)

Nový Zéland 2000/2001 - 10. Coromandel

20. září 2007 v 8:00 | Helena, Zdeněk |  cestování
Pondělí, 8. ledna: Vstáváme po osmé hodině. Ve stanu začíná být vedro. Po snídani se koupeme v moři a pak odjíždíme. Cestou se ještě stavujeme u dvou vysokých stromů Kauri (Agathis australis, damaroň jižní). Jejich zvláštností je, že jejich kmen se téměř nezužuje, takže patří k největším stromům, ač ne nejvyšším. Tam obědváme a jdeme na menší procházku.

Odpoledne trávíme na Hot Water Beach. Zde by měly být při odlivu horké prameny. Trochu nás to zklamalo. Je tu dost lidí, někteří se zahrabávají do písku. Ale koupání je tu pěkné, jsou velké vlny, tzv. "trůňáky", jak jim říkáme (dá se na ně nasednout a v sedě, jako na trůnu, se kousek svézt ;-)).
Asi v půl čtvrté odjíždíme na Hahei, kde je sice velký kemp, ale dost přeplněný. Můžeme zde zůstat jeden den. Moc se nám to nelíbí, ale příroda je překrásná. Ostrůvky, moře a především Cathedral Cove - něco jako jeskyně nebo skalní brána u moře. Tam jdeme večer na procházku a máma se tam koupe. Cestou jsou výhledy na moře a ostrovy, u skalního oblouku přírodní vodopádek, pod kterým se dá osprchovat. Vracíme se už skoro za tmy. K večeři pak máme kuře.
Úterý, 9. ledna: Vstáváme v půl deváté, není kam pospíchat. Před stanem snídáme hemenex a v deset hodin odjíždíme. Jedeme rovnou na druhou stranu do Coromandelu. Kratší cesta je prašná, tak to bereme oklikou po asfaltu. Ale přes hory je stejně šest kilometrů po prašné cestě a je náročné se tu vyhýbat náklaďákům. V Coromandelu nakupujeme ještě naposledy jídlo a pak
jedeme dál na sever. Ale nikde se nám nelíbí. Pláže už jsou jen kamenité. Vracíme se do Coromandelu na informační středisko. Doporučují jet na jih.
Po čtvrté hodině jsme v krásném klidném kempu Vaiomu. Je tady i bazén. Ubytováváme se v bongalovu s kuchyňkou. Na pláž jdeme asi tři kilometry na sever. Nikdo tu není, auto máme ve stínu, voda je teplá, klidnější a jsme tu sami.
Večer se koupeme v bazénku, hrajeme karty, večeříme rybu a přebalujeme věci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 17. června 2015 v 10:29 | Reagovat

Na Novém Zélandu je tolik zeleně, že bych se bála klíšťat. U nás mi přijde fakt invaze, koupila jsem si letos sadu ATIX http://www.klisteuledu.cz/ a příští rok se nechám raději i očkovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama