Každé zbytečné slovo je zbytečné. (Jára Da Cimrman)

Nový Zéland 2000/2001 - 11. Aucklad a cesta domů

9. října 2007 v 12:03 | Helena, Zdeněk |  cestování
Středa, 10. ledna: Tak dnes je poslední celý den na Novém Zélandu. Ráno se koupeme v bazénu a pak už přejezd do Aucklandu. Nejprve jedeme na letiště a ověřujeme, jestli se tu dají uschovat zavazadla. Pak se přesouváme do kempu, kde bohužel mají jen kabinky. Tak stavíme stany.

Po obědě jedeme do muzea Antarktidy a Akvária. Projíždí se vláčkem, jsou tu umělí tučňáci, ukázky ze Scottovy výpravy a především veliké akvarium s najrůznějšími rybami, žraloky a rejnoky. Chodí se ve skleněném tunelu pod vodou.
Po prohlídce se přesouváme do centra, kde máme trochu problémy s parkováním. Pak se procházíme městem a den zakončujeme ve výborné korejské restauraci u barbeque - na stole máme rožeň, na kterém si opékáme co kdo může sníst - maso, ryby, chobotničky, ústřice,... K tomu je rýže, zelenina, pití, káva, zmrzlina.
Když se vracíme k autu, je už hlavní vchod uzavřený, tak přelézáme zábradlí. Nakonec ale vyjíéždíme bez problémů. Do kempu přijíždíme v devět hodin a hned jdeme spát.
Čtvrtek, 11. ledna: Vstáváme brzy, ještě před sedmou. Bohužel prší a dost, takže stany balíme mokré. Po snídani vyjíždíme na letiště, kde chtěl Martin zůstat se zavazadlama. Najednou se ale v autě rozsvěcí červená kontrolka. Nevíme co to je, tak obracíme a jedeme nejdřív vrátit auto. Cesta nic moc. V ranním provozu, dešti a s poruchou, o které nevíme, co znamená. Nakonec ale auto vracíme bez problémů. Byla to signalizace katalyzátoru, to se na Novém Zélandě nějak nebere.
V půjčovně necháváme batohy a jdeme v dešti do města. Ještě něco nakupujem, dobře obědváme a vydáváme se na letiště (se zastávkou pro batohy).
Opět nás čeká dlouhý let. Nejprve deset hodin do Kuala Lumpuru. Tam se ptáme na hotel, který máme slíbený. Nemáme však rezervaci, ale všichni si moc dobře pamatujeme na nepříjemnou noc strávenou v San Frnacisku na letišti, proto si za vlastních sto dolarů nakonec přecijen bereme dvoulůžkový pokoj. V ceně je snídaně a cesta z a na letiště.
Pátek, 12. ledna:Probouzíme se v půl osmé na hotelu. Zavazadla byla odbavena rovnou do Prahy a na hotelu můžeme zůstat celý den, až do devíti večer, což je příjemné. Na bohatou snídani jdeme v půl deváté. Pak si necháváme zavolat taxi (po minulé zkušenosti už nemáme tu touhu chodit po městě v tom úmorném tropickém vedru a dusnu pěšky, navíc nechci zase zvracet v letadle ;-)) a jedeme k televizní věži. Vyjíždíme nahoru, odkud máme rozhled po městě z asi 232 m. Nejhezčí je pohled na věže Petronasu. Odtud jedeme opět taxíkem do motýlí zahrady. Je to nádherný zážitek. Krásní velcímotýli, upravená zahrada plná tropických květů, ryby, leguáni a muzeum pavouků, brouků, kobylek a můr. Martin si tu kupuje rouru na plivání šípů a obědváme.
Pak jdeme ještě do zahrady orchidejí a ibišků. Na pergole vidíme jedovatě vypadajícího zelenéhohada, tak si uvědomujeme, že jsme v tropech a blízko je prales, a jsme obezřetnější.
Potom nás taxi odváží do čínské čtvrti, kde prohlížíme hinduistický a lámaistický chrám (stojí naproti sobě). je to tu hodně "asijské". Procházíme tržiště, kde nakupujeme liči a ještě nějaké ovoce. Ale jinak je tu bordel, špína (někdo zvrací - tentokrát ne já ;-)). Taxíkem jedeme na hotel. Cestou se spustí neuvěřitelný tropický liják. Na pokoji odpočíváme, pijeme kávu, hrajeme karty a čteme si.Před devátou odcházíme. Taxi na letiště, řízené upovídanou 43 letou babičkou a matkou devíti dětí, má asi čtvrthodinové zpoždění.
Odlétáme za deště. Čeká nás další dlouhý let, ale po večeři všichni usínáme.
Sobota, 13. ledna: V noci jsme spali, hráli karty, koukali na video. Po klidném letu přistáváme před šestou ve Frankfurtu. Je tma a si -1 °C. Obchody se pomalu otevírají. Po krátkém letu přistáváme v půl jedenácté v Praze, kde je krásné zimní počasí. -9 °C, sluníčko a sníh. Jdeme na oběd do Prahy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama