Každé zbytečné slovo je zbytečné. (Jára Da Cimrman)

Ramadán

3. října 2007 v 13:49 | Helena |  světová náboženství
Necelý týden po našem příletu do Turecka zde začal měsíc Ramadán (= Ramazán, jak to vyslovují tam). Je to měsíc půstu od jídla, pití, kouření a sexu. Ale jen po dobu od západu slunce až po moment, kdy při rozednívání lze rozpoznat černou a bílou nit.

V turistických oblastech člověk téměř nepozná rozdíl, nicméně cestování po východě během tohoto měsíce - který letos trvá od 13.9. do 12.10. našeho kalendáře - může způsobit jisté obtíže. Jelikož muslimové tvoří většinu obyvatelstva a na východě turistu téměř nemožno spatřit, restaurace, kde by člověk dostal přes den najíst, se tu téměř nevyskytují. Navíc večer člověk musí být v restauraci včas, nejlépe tak půl hodiny předtím, než přijdou místní, aby se najedl. Všechny restaurace vaří jen na přesnou hodinu (na východě to bylo v 18:30), kdy všichni můžou začít jíst. Jídlo si nechají přinést už dopředu a se zpěvem muezzina, který ohlašuje čas modlitby všichni začínají hltavě jíst a pít (modlitba je jen krátká). Když to člověk na tuto dobu nestihne, musí se spokojit se zbytky nebo chlebem z obchodu. Také ráno otevírají obchody, autopůjčovny a vlastně všechno později (kolem půl desáté až desáté).
To ale opravdu platí jen pro neturistický východ. My jeli z Erzurumu do Dogubejazidu, k íránským hranicím, k jezeru Van a přes Muš zpátky do Erzurumu. V Kapadocii a dál na západ už jsme problémy neměli.
Ramadán je devátým měsícem islámského kalendáře a jeho začátek se určuje podle měsíční fáze a astronomických výpočtů. Vyhlásí ho předem vždy imám (islámský svatý muž) a trvá 30 dní.
Tento měsíc, v němž byl seslán Korán, je pro muslimy opravdu velmi důležitý, jak jsme se mohli na vlastní oči přesvědčit. Narozdíl od křesťanských tradičních postů ho většina věřících opravdu přísně dodržuje. Ráno vstávají velice brzy, ještě před rozbřeskem, aby se nasnídali. Celý den pak bojují proti svým tělesným potřebám a modlí se. Večer zasedají ke společné večeři, která obsahuje datle, které jsou tradičně určeny pro zakončení každodenního půstu. Ale ještě před večeří, se modlí čtvrtou z pěti denních modliteb (Maghrib), ovšem většinou než k Mekce, jsou obrácení ke svému jídlu. Po večeři se pak odeberou do mešit a modlí se pátou modlitbu Išá.
Také se klade velký důraz na dobročinnost a pomoc chudým. Dokonce se věří, že dobrý skutek vykonaný v tomto období bude až sedmdesátkrát víc odměněn než ten, vykonaný v běžný den.
Po skončení třicetidenního půstu pak trvá třídenní oslava íd-ál-fitr (V Turecku se jí říká Seker Bajram). Muslimové se společně modlí děkovné modlitby, nosí nové šaty a dávají si dárky.
Co se půstu a jeho smyslu týče, je vnímán víceméně stejně (nebo hodně podobně) u muslimů, Židů i křesťanů. Je to dobrovolné odepření si žádostí těla a soustředění na modlitby a duchovní potřeby. Není to tedy pouhé hladovění, ale musí to být spojené i s obrácením mysli k Bohu a odvrácení se od špatných myšlenek. Pro muslimy je půst jedním z pěti pilířů jejich náboženství (ostatní jsou: pouť do Mekky, pět každodenních modliteb, náboženské daně na dobročinné účely, vyznání jediného Boha Alláha a Mohameda jako jeho proroka).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama